Do školy jsem každý den jezdil MHD. Systém MHD ve městě je poměrně chaotický. K dopravě neexistoval přesný jízdní řád. Odlišné informace byly v jízdních řádech na zastávkách, na digitálních tabulích, v aplikaci. Dokonce i Google uváděl jiné časy. Cestovat MHD se ale určitě vyplatí. Dostat se pěšky z místa A do místa B je totiž poměrně zdlouhavé.

Výuka samotná probíhala stejným způsobem jako v jazykových školách v ČR. Každý blok měl 90 minut, po kterém následovala krátká občerstvovací pauza. Vyučující pracovali s učebnicemi, které používají učitelé i v ČR a nenabízeli takovou nadstavbu, jakou bych si představoval. Málokdy nabídli vhled rodilého mluvčího do problematiky a přečetli pouze poučku z učebnice. Většina tamních vyučujících neměla vystudované učitelství a bohužel většina hodin působila jednotvárně. Přínosem rozhodně byla komunikace. Zejména jeden učitel měl své hodiny povídací a vzhledem ke společným zájmům jsem si jeho hodiny užil.

Mimo školu jsem bydlel v rodinném době. Měl jsem pro sebe svůj pokoj, ale patro jsem sdílel s Řekem. Rodina, ve které jsem zůstával, byla moc příjemná. Každý den jsme spolu poměrně hodně komunikovali nejen o škole. Získal jsem i nápady, kam se podívat a co bych měl vidět.

Celkově bych program zhodnotil spíše kladně, především však díky lidem, které jsem poznal, a také díky tomu, že Skotsko je krásná země. Bohužel přínos pro prohloubení znalostí angličtiny byl z mého pohledu omezený.